Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace

Pohádka o veliké řepě

Na začátku podzimu je potřeba sklidit úrodu. Ovšem tak velká řepa, která vyrostla u nás v Kařezu se jen tak nevidí. My u Motýlků jsme si s řepou, ale hravě poradili.

Pohádka o veliké řepě

Byli jeden dědeček a babička a měli malou vnučku. Hospodařili na svém malém políčku a chovali několik domácích zvířátek. A tak tu spolu hezky žili. Zatímco Evička krmila zvířátka, babička pracovala v kuchyni, děda, ten měl na starost pole. Vypěstoval řepu takovou, že se na ni chodili dívat ze sousední vsi. Byla obrovská, zabírala půlku pole a stále rostla a zvětšovala se. Nedalo se nic dělat, děda ji musel vykopat. Motyka se mu však hned zlomila. Co teď? Jak tu řepu dostat ven? Zavolal na pomoc babičku, vnučku, pejska i kočičku a společnými silami táhli, táhli, ale řepu nevytáhli. Nakonec jim pomohl někdo tak maličký jako je myška – táhli, táhli, táhli – a najednou rup! – řepa byla venku. Jak řepa povolila, svalili se všichni na jednu hromadu, smáli se a smáli. Společnými silami se jim dílo podařilo.

Rekonstrukce budovy školy s podporou subjektů

Skip to content
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace